O me navsteve hotelu Intercontinental Praha, 1.8. 2006
Diky GPS se blizim hotelu…jinak bych si to v Praze standartne hodil hned na prvni lampe. Ponekud necekana zatacka a ejhle – Intercontinental je primo prede mnou. Coz ma zaroven trochu desi, protoze planovana podzemni garaz neni v dohledu. Vidim nejakeho hlidace, tak se vyptavam a on mne posila smer vstup do hotelu a pak prudce doleva. No tak jo. Trochu mne prekvapuje, ze se blizim ke vstupu hotelu, kde ciha portyr…sakra, jde ke mne…slapu na plyn a marne vyhlizim, kudy se dam prudce doleva…kdeeee??? no jestli si me ten chlapik uzil a ja budu couvat a otacet se pred hlavnim vchodem, tak se propadniu hruzou hned z kraje. Ale uz to vidim…prudce.to je MEGA prudce…ty jo..dyt to ta skodovka nemuze vytocit…tesne lizam dva kvetinace a mizim do podzemi..ufff.
Otevreli se vrata a vjizdim..prvni me uvita Ferrari…druhy me uvita Ferrari…treti kobyla je skryta pod plachtou, tak snad ani nechci vedet. Zajizdim za roh a hledam si svou koji. Porsche Carrera zprava a Lamborghini zleva se zdaji jako solidni sousede… No ob 3 mista parkuje Bentley – slovenska poznavaci znacka BN-00001 – asi nejakej praotec Slovak ne? Pred nim uz ma znacku leda „Boh“. Presto verim, ze si tu znacku poctive na inspektoratu vystal…DObry den, nemate nejaku peknu znacku…ale jo, volaco tuna mame….
Martin pro me prisel, tak sem se uz trochu zklidnil – moc mu to slusi-vypada jak manazer hotelu-vlastne je 😉
Tak vzhuru do centra hotelu. Prichazime na recepci, kde se kazdy smeje od ucha k uchu. „Good evevning“ ..“Brej večír“, zkouším po našem. Všichni kynou na pozdrav a jdeme se ubytovat. No je fakt, ze bez Martina bych tam chodil po prizemi jak trubka a nedostal se ani vejtahem nahoru. Ty bezpecnoctni karty uz vyzaduje i ten vejtah. Jedeme do 5. Jelikoz maji tri vytahy a vzdycky si pro Vas prijede jinej, mam od teto chvile vzdy orientacni problemy. Kdykoliv prijedeme na nase patro, nevim jakym smerem se vydat. Pokoj 515…slusny…dostavam info, ze se jedna o standartni pokoj(nejlevnejsi) .. noooo…slusnej standart (foto jeste poslu)
Vyrazime na veceri..tak ted si zacinam pripadat, ze mi to moc nejde…koukam na Martina a opakuju pohyby a slova po nem…teprve u druhy neperlivy vody si dam odvahu a objednam si pivo. Klaplo to! Pri otevreni jidelaku se zacinam zoufale smat a pomalu prechazim v plac. To co tady stoji zelnacka, tak za to se v hospode 2 solidne najime a ve skolni jidelne bych mel pulmesic vsechny chody dvojitou porci. Predstavuju si mamku, jak tohle lejstro otevre a na miste s ni svihne 🙂
Tak mame objednano..predkrm zelnacka, hlavni chod Filet z norskeho lososa se spenatem a neloupanym bramborem(martin si dava jako predkrm losos po skotsku-asi bude v sukni a k jidlu nejakou rybu s rejzi-ma to pochopitelne honosny popis, ale pisu, co sem videl. Nejak se mi na stole nahromadily pribory, tak je trochu zaspinim, at si nemyslej!! Losos je dobrutka, vo tom zadna. Sedime v prijemne restauraci v prizemi, vsude poklidna atmosfera a prijemne osvetleni, vyhled do prazskych ulic na tu zebrotu, co tam coura sem a tam (ze bych se trochu naparoval? no bodejt, sem si objednal PIVO!). V prizemi koncime..odchazime a Martin podepisuje ucet. No radeji se nekoukam, pac nevim, jak bych se pak musel stydet. Dnesni den ma Martas ukol inspektora. Cely den prochazi hotelem a kontroluje, zda je to vsechno ok a pak o tom sepise 8strankovy elaborat, ktery se druhy den rano probira na porade. A tohle se provadi kazdy den. Mazec.
Prochazime hotelem a koukam na salonky a bufety..hezky. Prejizdime do 9. patra, kde je restaurace Zlata Praha. Tak tady dostava luxus svou podobu. Je to restaurace v nejvyssim poschodi s terasou a vyhledem na celou Prahu. Ufff…Praha jak na dlani. Jelikoz uvnitr konci nejaka akce, klavirista do toho mydli, vsude cizina a vsichni popijej, jdeme si sednout na terasu…uuuu..tady chci bydlet. Dostavame kavu a nejaky sladkosti, jeste..jeste…jahody…Sedime, zvanime, kolem zije Praha.
Je cas…Postup stejny,Martas podepisuje lejstro, ja trapne postavam stranou. Mirim na pokoj, Martin jeste do office. Standartne se snazim pochopit, z jakeho vytahu sem vypad, chytam smer a razim na 515. Provadim dukladnou prohlidku a provadim fotodokumentaci, pac si myslim, ze tu muzu byt taky naposledy…No maji toho spoustu…ale zupanek s logem je paradiska. Ve stolku je i takova ta tycka, ze kdyz vypadne proud, rozbali se a sviti 8 hodin. Good.
Po navartu Martina zapiname internet- docela zajimave reseny…nasleduje cast pro IT: Po pripojeni dostavate z DHCP adresu, po zapnuti IE se vam do compu zacne tlacit jejich default web, coz je tedy trochu maso pro muj firewall..no ale poustim je tam. Objevi se vychozi stranka s moznosti vyberu interenetu – public a security(pro VPN). Cena je za hodku(260) nebo na den(600). Zvolite, fertig a rano to mate na ucte. Slusny…
Tak probiram trochu Francii a jdeme se hygienit a pak do pelechu. Je to Fakt pohodlny. Vsechno je takovy nadychany – polstarky, perinka…hezky.
Ranni budik na pul 7 je pravda trochu prisny, ale predstava, ze mi Martin a jeho kouzelny podpis utece by me vytahla i v 5. Vyrazime na snidani do Buffet salonu, ktery ma prosklene pruceli a tak se pri snidani kocham pohledemna Vltavu. U vchodu do bufetu stoji Uvitaci komando, ktere nas privede ke stolu. Zase si zapominam hodit si tu plachtu do klina, ale chybu si uvedomim a vcas napravim. No bufet to je raj pro nas ze Svobodneho. Tolik jidla, tepleho, cerstveho. No tam bych se taky ubytoval. Maji tu snad vsechno, jen skoda, ze mi to po ranu nejak cuba nebere. Dozvidam se hroznou zpravu. Martin musi do office… a co ja? Mam pry pri odchodu jen rict nashleldanou. Nezbyva nez verit…jdu si jeste nalozit cerstve vychlazene ovoce, nejake sladkosti(„Snidane ma koncit sladkym“ rika Pampala) no a hlavne oddaluji chvili, kdy budu muset probehnout pres uvitaci vybor. Kdyz uz nic jineho nezbyva zvedam se a pripravuji k vykonu. Tlemim se uz 20 m pred vychodem, reknu nashle a …. klap lo to. Nic nechteli…uffff
Jedu se sbalit do 5..standartne vypadnu z nejakyho vejtahu a nevim kudy…prede mnou se objevi skupinka 5 pokojskych(hezkyyy) a vsechny mne zacnou zdravit Good morning sir…sem tak zblblej, ze jim odpovim anglicky a vyrazim smerem, kde ocekavam 515. Koukam po cislech 536, 537, 538…ty voleeee..ja du blbe a musim otocit…znova pres vsechny ty pokojske..radsi koukam na zdi…probehnu mezi nima jak malej kluk a palim do pokoje. Zhluboka oddechuju…za par minut zvonek otviram a pokojska…ouuu..promluvi anglicky, odpovim anglicky s kolinskym dialektem-ted uz se prece neproflaknu….Martin se za chvili vratil. Loucim se s pokojem a bezim do vytahu, jen at ty zensky nepotkam…vic frazi uz v kapse nemam. Martin stisknul jednicku a sjizdime..kecame, vlak zastavil a ja vychazim, venku stoji dva lidi a Martin jim dava prednost…co blbne? Tady se driv nastupuje??? Otacim se a dvere se zaviraji..Martin se mirne usmiva a mizi…ty vole..sem vylez ve 4…a uz slysim pokojsky…mydli m do tlacitek jak silenec…nic..kouknu pred sebe..popelnik s piskem ve tvaru loga Intercontinental…kdo to tady uhrabava? Honem…vejtah..ufff…stihnul sem to.
Dole ceka Martin, dava mi karticku na FREE vyjezd(tak ted vim kolik mi usetril – 60/hodku x 11hodin) … prosvistim kolem obou Ferrari a mirim dom….ZAZITEK JAKO SVINA
Zaverem chci podekovat sytemu GPS, ze mne navedl a vyvedl, automobilu Skoda Superb, ze to pred tim hotelem vytocil a ja tam nemusel couvat a nejvic Martinovi. Byl to pro mne nehynouci zazitek a verim, ze jim budu zivit jeste deti mych deti. Dekuju….
Filip, zajaty MeziContinenty
