Jižní ostrov mě upřímně vyděsil. Opravdu jsem nečekal, že na každých 50 kilometrech bude odbočka na nějaký trek, který bychom určitě neměli minout. A ke všemu je to nečekaně velký ostrov, takže naše plány berou za své jeden za druhým. Jedno je jasné – letos to všechno nestihneme. Což jsou mírně otevřené dveře na další ročníky. Dnes byly dvě delší zastávky na jinak dlouhém přejezdu k ledovcům. První opravdu zajímává věc, nad kterou si vědci už ani zuby nelámou. Prostě přesně nevědí, jak to vzniklo, tak to pustili z hlavy. Mluvíme o útvarech Pancakes. Uvítací tabule začíná slova: „Příroda někdy vytváří tajemné útvary, které ani dnešní vědci nedokážou rozluštit.“ Uprostřed oceánu se tyčí skály, které vypadají, jak kdybyste na sebe naskládali tisíce palačinek. Neskutečně vypadá obří díra, která když je plná vody a vlny tlačí již nahromaděnou vodu, tryská malými otvory jako gejzíry. Ale to jsme si pouze přečetli, protože byl zrovna odliv. V návštěvnickém centru jsme viděli fotografie a musí to být úžasné divadlo. Kdo sem pojedete, ohlídejte si příliv, bude to pecka. Město Hokitika mě dostala svou pláží, kde místní umělci vytváří svá díla z naplavených surovin. A bylo to vtipné a hezké a svěží. A každopádně zajímavý…jo a poslední slova tohoto článku. Dnes nesvítilo slunce!!! A to celý den!!! Tak kdo tam tomu velí???
