8.00 a náš bydlík Katamarano vstává. A opravdu do teplého a slunečného rána.  Zapomněl jsem se zmínit, že včerejší večer přinesl spoustu nápadů, z nichž jeden byl přejmenovat bydlíka na Káťamáranosex, ovšem detaily této debaty nechť zůstanou uzavřené. Každopádně jsem se bavili představou, jak prodělávající nájemce se svými Breitlingy na ruce se na vůz podívá a

Je na čase se rozloučit s nezapomenutelným údolím Grindelwaldu. Den začíná klasickým budíkem v 8h, vyrážíme s Jendou pro čerstvé mléko(to mi bude chybět) a po vydatné snídani se loučíme s majiteli kempu.

Ranní závody F1, jinak snad nelze dnešní ráno popsat. Vydatná snídaně, hygiena a vzhůru na zastávku autobusu. Další finanční rána – 22CHF za cestu autobusem do 13km vzdáleného Bussalp. Pravdou je, že jsme nastoupali  1000m. Odměnou nám bylo prosluněné počasí, s mírným vánkem v zádech.

„Nemůžu dýchat, musím otevřít, je tu vedro“, všude tma a  já slyším hořekujícího Jendu, který se přes mě sápe k žebříku a jde otevírat všechna okna. Mám peřinu přitaženou až ke krku, takže se mi zdá, že žádný vedro není.