Není to téma, které bych psal s chutí, ale patří to k životu jako narození a smrt – ne, nejsou to daně, ale těsně vedle. Protože o peníze jde až na první místě. Takže, jak je tady draho, nebo levno?Záleží na úhlu pohledu a na tom, jak máte možnost posunout desetinou čárku. Pokud nebudete znát aktuální kurz eura a přistupujete k dovolené tak, že se prostě nepočítá, pak je tady opravdu levně. Všechno stojí v desítkách, ale spíš v jednotkách, a někdy dokonce i v haléřích! Vy to snad ani dál nečtěte, nebude vás to bavit. A pro ty, kteří nemají budget z říše snů a navíc má chuť zjistit, jak je u nás levno, tu mám takový příběh.
Ranní rozbřesk nás tahá z postele a usedáme do naší otevřené kuchyně, chystáme snídani. Nakoupeno máme a snídaně, tak ty my máme rádi dlouhý a bohatý – Mussli (balení 750g – 5€), jogurt (bílý, malý 0,4€), mléko (1,6€/litr), bageta 80cm (1€), salámek Saucisson(hrozně dobrej – balení 100g – 3,5€), sýr Eidam (3,5€ za 200g), marmeláda ananas-banán (3€ za 250g), čaj (ten máme vlastní Earl gray – bez něj nikam nejezdíme), káva filtrovaná ( 4€ za 250g místní kávy), džus pomeranč ( 3,5 €/litr), voda neperlivá (0,69€/1,5l – můžete pít i místní, ale nám smrdí chlorem) a ovoce (banány – 1€/kg-to jde, mango – 3€/ks, meloun 3€/kg – takže ač hodně malej ,stojí mrdu, ananas 4€/parádní macek(nemyslím našeho Máru)).
Dopoledne i odpoledne se vyráží za nějakým cílem a samozřejmě na pláž. Litr nafty je za 1,3€, vzdálenosti nejsou tak velké, ale v zásadě jedete pořád 50km/h a často stojíte – tedy zvlášť ráno směrem k Point a Pitre (největší město, ale ne hlavní) a večer směrem ven. Co ve mně vyvolává pocit, jak v býkovi rudý hadr, je městečko Sainte Anne, které rozhodně navrhl dopravní debil, protože v něm se stojí pořád. Hlavní tah z východu ostrova na západ vede přes tržiště. Tak snad ani to nemusím dál komentovat, ale kdykoliv vidím, že pojedem přes Sainte Anne, a to jezdíme skoro dycynky, propadám hluboké depresi.
Pláže i parkovné jsou grátis. Moře taky. Ostatní turistické cíle, to už je jiná káva. Tak například muzea a ukázkové manufaktury jsou kolem 7-10€/osobu. Co nás teda hodně ranilo je botanická zahrada vybudovaná za evropské dotace a vstup je za 15€ na osobu. No pekelně drahý kytky. Ale pěkný, to nemohu říct.
Jídlo na pláži jsme sehnali zpravidla levnější než ve městech a obědové menu je v rozmezí 20-30€/osobu, ale samostatné jídlo je často kolem 15€. Pití se pohybuje kolem 2€(Cola, Fanta, Sprite), míchané drinky 6-10€. Podobně jsou na tom ceny večer, tedy pokud nenavštívíte nějakou lepší restauraci, kde se ceny pohybují kolem 15€ předkrm, 40€/hlavní chod, 15€ dezert. Anebo se dá najíst v mnoha bistrech a to do 10€. Jídla dostanete hromadu, ať už místní domácí kuchyň, nebo nějaké tousty. Rozhodně doporučuji vyzkoušet a objevit tak nové chuti a spojení. Tady jsou neobvyklou přílohy banány, ty na vaření a to nejčastěji pečené s bramborem, nebo jako placky. Káva v bistru za 1,5€, mražená dobrota COCO –sorbet, na který teda ujíždím, je za 2€(malý plastový kelímek kokosově zmrzliny, který tady prodávají úplně všude).
Doma si často vaříme večeři – připravíme rybku (pozor – na trhu se prodávají vcelku, včetně vnitřností), vychází na 5€/střední rybku, často jsme kupovali podkovy z mořských štik, cena je kolem 6€/porci. Brambory, cibule a ostatní kořenová zelenina je za eurohubičku. Rajčata do salátu, které teda vypadají zcela nedozrále, málem jsem to obrečel (zlatá rajčata z farmy Sokoleč), navíc ty bledule stojí 3€/kg!!! Salát hlávka 1,5€, okurka kolem eura. Lahev vína, tak ta záleží na výběru, v krámě se pohybují od 4 – 60€. Takže to za „bůra“ prostě JE vynikající. No a nějaký ten „likvére“ jako dezert, já si teda maximálně oblíbil kokosový, tak ten je za 10 eurobabek za půlitrovku. A víte co bylo úplně zadara? Vzít na pláži středně velký šutr, najít palmu s kokosovými ořechy, několiksetkrát hodit a určitě vám alespoň jeden spadne. A ten pak rozšmělcujete tím kamenem, abyste se dostali dovnitř. Když bude klika, zbyde trocha kokosové vody, ale vnitřnosti, tak ty jsou celý vaše! A to je pak zasloužená dobrota – osobně ulovený kokos.
Nakonec tohoto nepovedeného, nezáživného a čísly přetékajícího článku musím skončit jedinou myšlenkou, samozřejmě pozitivní. Peníze budou, my nebudeme. A ty zážitky, vůně a chutě, ty nám nikdo nevezme, ať budeme v jakémkoliv skupenství.