Ráno nás přivítalo sluncem a královská snídaně pozitivní dojem jen podrthla. I na záchodě se všem(až na Hanse-říká, že doma je doma) zadařilo, čímž byl celý den označen jako úspěšný, ať dopadne jakkoliv.
Plán byl již od včerejšího večera jasný a nehodlali jsme nic měnit. Opustili jsme náš krásný kemp(takové sociálky nikdo z nás ještě neviděl) a přesunuli se k 20km vzdálenému parkovišti u Hotelu Šport, výchozího bodu dnešní túry. Ta vedla prvních 4 km po „kanadské“ silnici a ústila u objektu Slovinské armády v Rudno Polje. Poté, co jsme zjistili, že našeho průvodce psal kamzík, který tuto první trasu uběhl za 30minut a my, naši nejrychlejší chůzí, více jak 45 minut, změnili jsme plán trasy(původní byla dle výpočtů kamzíka na 6hodin, po přepočtu na náš čas cca 9hodin) a zvolili kratší cestu na Blejsku Koču na Lipanci(1630m.n.m.). Pro úplnost-šli jsme po červený. Ovšem záhy jsme zjistili, že Klub Slovinských turistů dostal zřejmě výraznou slevu na tuto barvu a tak jinou barvu na svých cestách zásadně nepoužívá.
Červená – populární barva Svazu slovinských turistů
Výstup to byl pravda horský(kde jou ty časy, viď Ráďo ;)), střídali se lesní cesty, se strmými skalnatými útesy, procházeli jsme sněhem, deštěm a po 2 hodinách jsme vrchol udolali.
Sněhové intermezzo
Vobořilová chata(původně Horská)
V chatě nás přivítal místní horňák a nabídl nám občerstvení. V jeho mluvě jsme nevědeli, co to je, ale Roman to vzal na sebe a objednal to 4x. Výsledek byl vskutku zajímavý – kotel zelí s fazolemi a uzeným, podáváno s chlebem jako polévka. Krásně to horká náplast na déšť, který nás poslední kilometry vlhčil.
Hálí, bélí, zélí – to bude noc!!!
Odcházeli jsme a hodiny ukazovali přesný čas – kamzík:medvěd.
Horské, pardon Vobořilové hodiny
Cesta vedla krásnou stezkou, přebíhali jsme kamzíky a přistáli na romantické pláni.
Plane Javornik
K autu jsme dorazili v rekordním čase, hodina a půl. V autě nastal malý problém, všichni se zuli. Opravuji – velký problém. Kdo mohl, omdlel, kdo řídil, omdlel taky. Čekal nás dvouhodinový přesun do večerního kempu v Trentu. Cesta byla neuvěřitelná. Vedla přes horský průsmyk ve 2000 m.n.m., kde leželo i 3m sněhu.
Průsmyk Vršič
Projížděli jsme dvacetišesti 180° zatáčkami a za průsmykem se celkový počet dotáhl na finálních 48 vražedných zatáček.
Šikany nad Trentem
Vražedných zvláště pro spolucestující vzadu, na které se téměř nebralo ohled, zvlášť když já křičel, že mi je šoufl.
Ale jsme zde. Rodinný kemp o velikosti mexického dolaru, kde je nás i s domácími šest. Kuchař Vobo udělal opět fantastickou večeři, kuřecí plátky a přílohou kuskus s pampeliškami.
Kuchař Sváťa Kuřátko v akci
Posledním dnešním úspěchem je, že i Hans na záchodě zabodoval. Volejme sláva!! Malé střípky ze zítřka…právě probíha vzrušující debata nad zítřejším výstupem. Čeká nás nástup v 620mnm a cíl je buď za A) ve výšce 1632 mnm, nebo za B) ve výšce 2419 mnm. Ta snad se tu sejdem i zátra večer 😉
Pozdravy do Čech a neopouštějte nás…
[google-map-v3 shortcodeid=“TO_BE_GENERATED“ width=“350″ height=“350″ zoom=“12″ maptype=“roadmap“ mapalign=“center“ directionhint=“false“ language=“default“ poweredby=“false“ maptypecontrol=“true“ pancontrol=“true“ zoomcontrol=“true“ scalecontrol=“true“ streetviewcontrol=“true“ scrollwheelcontrol=“false“ draggable=“true“ tiltfourtyfive=“false“ enablegeolocationmarker=“false“ enablemarkerclustering=“false“ addmarkermashup=“false“ addmarkermashupbubble=“false“ addmarkerlist=“Mrzli Studenec- Rudno Polje, Slovinsko{}1-default.png|46.3721N, 13.9227E{}1-default.png|Trenta, Tolmin, Slovinsko{}1-default.png|Vršiška cesta, Slovinsko{}1-default.png“ bubbleautopan=“true“ distanceunits=“miles“ showbike=“false“ showtraffic=“false“ showpanoramio=“false“]
