Je to hned. Chvíli nevíte, co za faktor na sebe namazat – např. já mažu od začátku 30 a už jsem se dvakrát spálil, přičemž nos vypadá jako nos solidního alkoholika, a během chvíle nevidíte na cestu. A mlha tady má takový potenciál, že vymaže celou horu. Například nám takhle zmizela Mount Taranaki 2518m.n.m.– nejvyšší hora severního ostrova, respektive spící starovulkán. Takže místo drsného výšlapu zůstala procházka po okolí. Ale jaká!!! Kdo z vás četl knihu Ztracený svět o dobrodružstvích profesora Challengera(já to pamatuju jako přílohu ABC Speciál a díky Hansovi jsem si to osvěžil), tak tady mají kulisy v podstatě zadarmo. Chvíli jsem myslel, že ty kapradiny ožijí a půjdou s námi, nebo že větve stromů nás okamžitě spolknou. Na tohle území je třeba se vrátit.
Foto 1: Příjezd, náznaky Mt.Taranaki
Foto 2: Ráno – Mt.Taranaki pryč
Foto 3: Ruce tajemného lesa
