Máme na zahradě dva klempíře, kam se se svou češtinou hrabou všichni řemeslníci co to doposud byli. Nemůžu se soustředit na práci, tak dělám do stavebního deníku pár komunikačních zápisků:
16.20 „dobrý den, u edžipky je na sračku rozmázlej motorkář tak máme trochu sekeru“ (motorkář už musel značně zapáchat,měli totiž přijet minulou středu)
16.21 „kurva schod“
16.22 „KURVA SCHOD“ (aha, ten hlučnější bude asi šéf)
16.24 pán mi podává žebřík přes kuchyň: „prdele“ – myslel jsem že druhým koncem praštil do už 10 dní ojetého Roomstera „ v poho, byla to jen nějaká popelnice“
16.28 pán rozbalil žebřík a na střechu si dal druhý
16.30 velký hluk, na zahradu dopadají kousky střešní krytiny Bramac a žebřík, „jsi v pohodě?,ne jsem v píči, kolik jsi jich rozbil? jen tři“
16.31 druhý pán bez mrknutí okem podal pět nových tašek Bramac druhému „ještě, že tu jsou“ (co na tom, že jsou naše)
16.32 vybavuje se mi nějaká hra od Šimka a Grosmana…
16.35 pán nastartoval motorovou pilu a chce uříznout malou laťku „je uchcaná“
16.40 pán měří cosi hnědého
16.55 je ticho, jdu se podívat, jestli jsou živí – pán měří cosi hnědého a počítá
17.00 pán podává něco hnědého druhému pánovi
17.01 „máš to blbě“ a hází něco hnědého na zem „do píči, vždyť jsem to měřil aspoň třikrát“
17.03 pán měří něco hnědého….
17.04 vybavuje se mi několik dalších her od Šimka a Grosmana…
17.03 – 17.25 musím chvíli pracovat tak pouze výtažek z odborných klempířských konzultací a pracovních pokynů:
„Píča, Skurvený, Vypíčenej úhel , Debilní tašky, To ďáli ňáký čuráci, Podepři si to tou píčovinou ty vole, Týý vole to snad ani nebyla kuna co tu bydlela, že jo kunda to byla? (našli ve vatě vykousaný otvor od nějakého živočicha) , mám v kapse vrták, jo hovno, já taky, taky hovno?, padaj mi ty píčoviny na zem, čuráku málem jsi mě trefil, kurva už ani krknout si neumím zkurvená vosa ty vole,…“
17.40 pán řeže pilkou něco hnědého: „do prdele aspoň kousek“
17.41 „ no vidíš to ty sráči“ řekl pán čemusi hnědému
18.00 „tak pane, to železo si nějak uklidíte, že jo? Ještě ty sněháče a máte hotovo“ ještě jste slíbil tu přední stranu řekl jsem , a ten vohnutej vokap vepředu, přizpůsobuji se jejich slengu, „no to skouknem a narovnáme“
18.02 zcela anachronicky se jdu podívat do koupelny. Ve stropě je díra kterou bych prošel i já po večeři. To, že je koupelna dodělaná, mělo být mé dnešní překvapení pro Péťu. Myslím, že bude!
18.03 zahajuji holotropní dýchání a nechávám klempíře dodělat svojí práci
18.30 „tak jsme hotový a v rekordním čase, co říkáte?“ !No,… „ říkám, „JO,pojďte začít účtovat v koupelně“. Pán, (teď už vím, který je šéf) nerozumí, co ON klempíř bude dělat v koupelně… „ To je čurák, já ho zabiju, …. von nemůže spadnout dolů, nebo vedle, … von musí spadnout stropem….a do koupelny, tak mi dejte tak 5 – 6 tisíc, my to fpondělí skouknem a pak to nějak srovnáme“.
Dávám mu čtyři a pán bez mrknutí odchází. Pýřím se s pocitem, že náš obchod dospěl k pro mě k výhodnému kompromisu. Po několika minutách procitám. Evidentně měl na takové případy připravenou rezervu v rozpočtu.
18.35 venku se stmívá, na silnici zůstávají mocné pruhy od černého Nissan Patrolu. Na silnici z něho spadlo něco hnědého….
18.40 porušuji prohibiční zákon a mocnými doušky piju z neokolkované lahve Plzeňského piva
23.00 zdá se mi nějaká hra od Šimka a Grosmana…..
